|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hydrogeologické metody jako nástroj pro omezení negativních dopadů klimatické změny ve vodním hospodářství: posouzení kvalitativních a kvantitativních hledisek umělého doplňování podzemních vod
Rozman, David ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rapantová, Naďa (oponent) ; Pech, Pavel (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou efektivnějšího využívání zdrojů podzemních vod v podmínkách probíhající klimatické změny se snížením přirozeným doplňováním hydrogeologických kolektorů. Zaměřená je na posouzení kvalitativních a kvantitativních hledisek umělého doplňování podzemních vod. Kromě přehledu problematiky umělého doplňování poskytuje práce dva výstupy. Prvním je kritické zhodnocení efektivity umělé infiltrace v podmínkách krystalinika, typických pro velkou část území České republiky, kde v současnosti umělá infiltrace není běžně aplikovaným postupem. Druhý klíčový výstup je monitoring výskytu nových typů mikropolutantů z kategorie tzv. emerging pollutants, které mohou omezovat využitelnost zdrojů pitných vod především v období klimatického stresu. Výzkum v rámci doktorského projektu probíhal na několika pilotních lokalitách a výsledky jsou publikované v odborných recenzovaných článcích. Získané poznatky potvrzují vhodnost postupu řízené dotace podzemních vod a značnou efektivitu atenuačních procesů horninového prostředí při odbourávání znečištění mikropolutanty.
|
|
|
Povrchové a podzemní vody v oblasti Libického luhu
Bašta Spinali, Izabela ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Oblast Libického luhu byla v kvartéru utvářena především působením řeky Labe, která zde zanechala soustavu slepých a mrtvých ramen, tůní, mokřadů, lužního lesa a podmáčených luk, propojenou mělkou podzemní vodou kvartérního kolektoru. V období svrchní křídy byla oblast Libického luhu zaplavena mořem a díky tomu se nyní v podloží Libického luhu nachází cenomanský kolektor minerálních vod poděbradské zřídelní struktury, která je součástí české křídové pánve. Tato práce přináší přehled informací o vodách v oblasti Libického luhu, zejména o vývoji povrchových vod během posledních zhruba 2000 let, o podzemních vodách kvartérního kolektoru a o minerálních vodách poděbradské zřídelní struktury. To vše práce zasazuje do kontextu klimatických, geologických, pedologických a v neposlední řadě ekologických podmínek oblasti Libického luhu, který je významným ekosystémem z hlediska biodiverzity v jinak poměrně hustě osídlené zemědělské krajině. Klíčová slova: Libický luh, povrchová voda, hydrologie, Labe, podzemní voda, hydrogeologie, cenomanský kolektor, česká křídová pánev, poděbradská zřídelní struktura, lužní les
|
|
|
Problematika farmak v podzemních vodách
Šrot, Martin ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo sledování koncentrací vybraných druhů léčiv v životním prostředí v okolí obce Horní Beřkovice. Jako prostředek k dosažení tohoto cíle slouží monitoring obsahů některých léčiv v povrchových a podzemních vodách lokality Horní Beřkovice. Monitorovací síť je schopna detekovat průchod znečištění od zdroje znečištění, přes čistírnu odpadních vod, nesaturovanou zónu, kolektor až po možného uživatele znečištěné podzemní vody. Práce vychází z terénních dat projektu TAČR. Ve své diplomové práci jsem analyzoval data z šesti odběrů na lokalitě Horní Beřkovice z hlediska obsahu sledovaných léčiv, případně jejich reziduí v povrchových a podzemních vodách. Výsledky byly porovnány z ČOV v povodí Želivky. Klíčová slova: podzemní vody, povrchové vody, čistírna odpadních vod, léčiva, kontaminace
|
|
|
Hydrologie Amatérské jeskyně a ponorných toků se zaměřením na stopovací zkoušky
Gregorová, Anita ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtěchová, Anna (oponent)
Práce stručně shrnuje metodiku stopovacích zkoušek v krasových oblastech (jejich provedení a vyhodnocení). Dále se zabývá severní částí Moravského krasu v okolí obce Sloup, která je zde na základě literatury dostupné k tomuto tématu charakterizována po stránce geologické, hydrogeologické a hydrologické. Poznatky o této oblasti jsou rozšířeny na základě vlastních terénních měření, jejichž výsledky jsou zde prezentovány a lze je využít jako podklad k případnému dalšímu výzkumu.
|
|
| |
|
|
Zatápění dolu Hamr I a posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku
Rozman, David ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Hlavním úkolem diplomové práce je posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku. Zájmové území v severních Čechách je charakterizováno dvěma pískovcovými kolektory cenomanského a turonského stáří, které jsou horizontálně oddělené spodnoturonským poloizolátorem. Soustředil jsem se na analýzu hladiny podzemní vody a především na hydrogeologický projev zlomů, žil neovulkanitů a poruch masivu způsobených pracemi v rámci těžby uranu. První část diplomové práce se věnuje obecnému popisu geologických a hydrogeologických poměrů oblasti a shrnutí dosavadních výzkumů a zpráv. Popsal jsem také umělé hydraulické zásahy, které významně ovlivňují stav hladin podzemní vody. V další části jsem na základě údajů z vybraných vrtů vypracoval mapy izolinií hladiny podzemní vody a pozoroval jejích tvar a časový vývoj. Korelaci hladin jsem ověřil komunikaci mezi zvodněmi a přetok přes významnou strukturu zlomového pásma strážského zlomu. Výsledky práce potvrzují těsnící efekt zlomového pásma ve studovaném úseku. Na konkrétních příkladech jsem potvrdil bariérový efekt žil neovulkanitů a zaznamenal příklady zvýšené propustnosti v důsledku porušenosti prostředí zlomy. Korelací hladin cenomanské a turonské zvodně komunikace mezi kolektory zjištěna nebyla. Klíčová...
|
|
|
Hydrogeologie areálu Pražského hradu
Harmáček, Jakub ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá hydrogeologií areálu Pražského hradu a blíže se zaměřuje na jeho III. nádvoří, kde se nachází významná archeologická lokalita ukryta pod betonovou deskou vlastního nádvoří. Díky přítomné podzemní vodě a jejímu vlivu na mikroklima pod touto deskou jsou archeologické památky ohroženy a je třeba zvolit správné konzervační příp. restaurátorské zásahy. Navzdory důležitosti vlivu vody na památky je prozkoumanost oblasti z hlediska hydrogeologie malá a většina dat pochází pouze ze stavebních zpráv, které pojednávají o hydrogeologii pouze okrajově. Cílem mé práce je kromě komplexní rešerše pomocí terénního měření tyto poznatky rozšířit a lépe popsat místní hydrogeologické poměry. V teoretické části se zaměřuji na zkompletování dosavadních poznatků o hydrogeologii a jejího ovlivnění člověkem. Na rešerši navazuje praktická část, kde za pomoci hydrodynamické zkoušky a hydrochemických rozborů klasifikuji původ vody a způsob, jakým proudí v půdě. Z literatury i provedených měření vyplývá, že voda se v oblasti nachází ve dvou horizontech: mělký kvartérní horizont v navážkách a voda proudící v ordovických vrstvách. Oba tyto kolektory spolu hydraulicky, alespoň lokálně v místě mého měření, nekomunikují a voda, která ohrožuje archeologické nálezy, je sycena ze srážek zasakujících se do půdy....
|
host ::
RSS.